LOUNY
Louny, neboli „jižní brána Českého středohoří“ či „Perla na řece Ohři“, je město s rozšířenou působností, ležící na řece Ohři, jehož obvod čítá téměř 45 tisíc obyvatel (největší obvod z okresu Louny). Nachází se v teplém a suchém regionu s průměrnou roční teplotou 8-9 °C, ve srážkovém stínu Krušných hor - průměrný roční úhrn srážek nepřesahuje 500 mm.
Louny a okolí byly vždy spíše zemědělský region. Jsou známy produkcí vysoce kvalitního chmele. Chmel rostl v regionu patrně odnepaměti, jeho pěstování ale ještě v 90. letech 18. století nepřesáhlo potřeby nejbližšího okolí. Později ale stoupla po chmelu poptávka v zahraničí a s tím se rychle zvýšila výměra chmelnic. V Českém středohoří se pěstuje ovoce. Průmysl byl vždy spíše zpracovatelský, např. Pivovar Louny (stojící ovšem těsně za hranicí města, v katastru Černčic; nyní již zrušený). V první polovině 19. stol. byly však ve městě založeny železniční opravny, depo kolejových vozidel (v roce 2004 zrušeno), později Elektroporcelán Louny, Praga Louny.
Město Louny má zajímavé historické centrum, ze dvou třetin obehnané hradbami. Za zmínku stojí chrám sv. Mikuláše z 15. století, postavený hutí Benedikta Rejta, Žatecká brána, středověké domy Daliborka (okresní archiv) a Sokolů z Mor (muzeum). V centru lze nalézt také galerii, Vrchlického divadlo, bývalou židovskou synagogu a mnoho domů z přelomu 19. a 20. století. Dále stojí ve městě za zmínku Kotěrova kolonie, most přes záplavové území z 19. století, městské výstaviště a spousta dalších drobných zajímavostí.
Dalšími historickými stavbami jsou kostel sv. Petra ze 14. století, kostel Matky Boží z roku 1493 (věž z roku 1612) a kostel Čtrnácti svatých pomocníků z roku 1716. Kostely českobratrské církve a československé církve husitské jsou významnými konstruktivistickými památkami z 30. let 20. století. Ze středověkých budov se zachovalo čp. 57 na Mírovém náměstí s renesančními štíty a srubovým sálem v patře, sídlo okresního archivu.