ÚSTECKÝ KRAJ

Ústecký kraj leží na severozápadě Čech. Na východě sousedí s Libereckým krajem, na jihovýchodě se Středočeským krajem, na jihu má kratičký úsek společné hranice s Plzeňským krajem, na jihozápadě hraničí s Karlovarským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Sasko (Sachsen) na severozápadě.

Ústecký kraj je tradičně průmyslová oblast s výraznou orientací hospodářství na těžký průmysl. Historicky se region specializuje na odvětví těžby nerostných surovin, zejména hnědého uhlí. Na tato odvětví jsou navázány i další obory (např. strojírenství, energetika). Po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce došlo k znovuosídlení území kraje obyvatelstvem z jiných území tehdejšího Československa, které představovalo početně významnou pracovní sílu dělnických profesí využitelnou pro rozvíjející se těžký průmysl. Z tohoto důvodu je vysoká koncentrace obyvatel v pánevní oblasti a tato oblast představuje jedno z nejvíce urbanizovaných území České republiky.

Na území Ústeckého kraje se nachází 5838 kulturních památek, z toho 3526 nemovitostí, 14 národních kulturních památek, 1 archeologická památková rezervace, 5 městských památkových rezervací, 3 vesnické památkové rezervace, 3 krajinné památkové zóny, 17 městských památkových zón a 13 vesnických památkových zón.

V kraji rovněž leží 14 z celkem 104 zpřístupněných objektů ve správě NPÚ – rotunda sv. Jiří a Vojtěcha na Řípu, státní hrad Házmburk, státní zámky Benešov nad Ploučnicí, Duchcov, Jezeří, Krásný Dvůr, Libochovice, Ploskovice, Stekník a Velké Březno, klášter Doksany, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě a kostel sv. Floriána v Krásném Březně a skanzen Zubnice.