Najdemto

607 316 390

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

 facebookikonapng    youtubeikonapng

berteto

PLANÁ

 

 

Město Planá (německy Plan) se rozkládá 11 km severovýchodně od Tachova v krajině položené na rozhraní historického Chebska, Tachovska a Tepelska. Žije zde přibližně 5 400 obyvatel.

Počátky osídlení, doložené nálezem zlomku dvou zásobnic při severním okraji města, sahají již do 9. století. Systematický archeologický výzkum provedený v kostele sv. Petra a Pavla na konci 70. let 20. století prokázal, že v místech svatyně leželo již v 10. a 11. století slovanské sídliště. Ve 12. století se zde rozkládalo pohřebiště, na němž byl patrně v místech starší dřevěné svatyně vybudován na počátku 13. století dnešní kostelík.

 Planá získala znak již v průběhu 15. století. Podobu městského znaku zobrazuje v plném rozsahu nejstarší známá městská pečeť z roku 1473. Zachována je však zpráva o městské pečeti z roku 1433, jejíž podoba není známa. Na pečetním znamení je zobrazena hradba s bránou a dvěma věžemi. Prostor mezi věžemi vyplňuje znak Elsterberku s kosmým břevnem, který v klenotu obsahuje páva.

Hornické muzeum

Štola Ondřej Šlik, ve které se muzeum nachází, byla vyražena koncem 16. století v době největšího rozkvětu dolování stříbrných rud v Plané a jejím okolí. O rozkvětu a důležitosti města svědčí i to, že tehdejší majitelé panství a dolů Šlikové měli v Plané svoji mincovnu. Zde razili stříbrné mince. Štola byla ražena ručně z jižní strany táhlého návrší, na kterém stojí historické jádro města. Měla ověřit možný výskyt stříbrných rud, které byly v té době s úspěchem dobývány na svazích Bohušova vrchu. Celková délka důlních prací je necelých 200 m a na mnohých místech je dosud dobře patrná přesná ruční práce tehdejších horníků. Dnes je celý labyrint chodeb zpřístupněn veřejnosti a je v něm instalována expozice vývoje rudného hornictví, které je v současné době v Čechách prakticky zlikvidováno. Množství exponátů, tématicky utříděných, působí v podzemních prostorách velice autenticky.

Zámek

Na ostrohu západně od města se rozkládá rozsáhlý zámecký komplex vzniklý stavební činností pravděpodobně již od 13. až po 20. století a tudíž obsahující stavební prvky od gotiky až po současnost.

Jako první známý držitel plánského jmění a patrně i původního gotického hradu se v polovině 14. století připomíná Dobrohost z Plané. Stavbu tehdy tvořil obdélný palác a osmipatrová, ve třech horních patrech dřevěná hranolová věž. Sídlo bylo obehnáno příkopy a valy v místech pozdějšího parku. Od města odděloval hradní pahorek umělý příkop přetínající ostrožnu v místě dnešní Zámecké ulice. Přírodní ochranu hradního návrší pak doplňovaly okolní rybníky a bažiny.

Poprvé v historii je přímo hradní budova zmiňována až v souvislosti s požárem Plané v r. 1395. Tehdejší majitel, rytíř Bořivoj ze Svinař zřejmě nechal hrad opravit.

Dalšímu držiteli, Jindřichovi z Elsterberka / po r. 1407/ je připisována proměna hradního paláce v trojkřídlou stavbu, která po r. 1433 sloužila také Aleši ze Žeberka a jeho potomkům až do 40. let 16. století.

V polovině 16. století, již za Mořice Šlika, patrně započala přestavba hradu na renesanční zámek. K původnímu paláci přibylo severní křídlo s valenými a lunetovými klenbami, portály, ostěními a kamennými šlikovskými erby. Předhradí zaplnily zejména hospodářské budovy, z nichž dochovaná konírna má zajímavý patrový štít. Kašpar Šlik nechal v l. 1617-1619 upravit fasády a interiéry sídla v duchu pozdní renesance, během bojů třicetileté války však byl zámek několikrát poznamenán útoky obou bojujících stran.

V r. 1634 zde na cestě do Chebu těsně před svým zavražděním přenocoval Albrecht z Valdštejna.

Po r. 1665, kdy koupili plánské panství Sinzendorfové, zaznamenal zámek proměnu v barokním duchu. V pol. 30. let 18. stol. byl rozšířen o jižní křídlo péčí držitele Františka Václava mladšího. Poslední šlechtičtí majitelé hrabata Nostitzové /po r. 1822/ zámecký areál průběžně upravovali a dostavovali po celou dobu své držby. Empírově bylo upraveno barokní jižní křídlo a zejména východní strana hradního pahorku byla zastavěna dalšími hospodářskými a správními budovami.

V létech 1948 - 1991 využívali zámecký areál příslušníci pohraniční stráže. Poté se ocitl v soukromých rukou, stal předmětem restitučních nároků a nad dalším osudem velmi cenné regionální památky se vznáší řada otazníků. Přístupný nadále zůstává okolní anglický park.

Kostel sv. Petra a Pavla

Nejstarší dosud známá architektonická pamětihodnost města z přelomu románsko-gotického období písemně doložená ve 13. století. Do 14. století sloužil jako farní, poté jako filiální kostel pro někdejší osadu Plania, rozkládající se při zemské stezce. Po přeměně osady v plánskou čtvrť "Staré město" fungoval až do 18. století a to i jako hřbitovní. Za třicetileté války rozsáhle poškozen požárem. Roku 1787 zrušen za Josefa II. a do 90. let 20. století používán k hospodářským účelům. Následně rekonstruován ke kulturně společenskému využití. Celostátně významná památka svými ojedinělými freskami ze 13. století a vzácným románským portálem s obloučkovým vlysem.

banercukrplana

 

607 316 390

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

 Grafické návrhy

Výroba webových stránek

Propagace regionálních firem

Copyright © 2019. regionem.cz